Návrat k dobrodružství: Karavanem opět po třiceti letech.

V dětství měli mí dva strejdové obytný přívěs a obytné auto. Na cestách jsem s nimi strávil nejeden den. Cestovali jsme třeba až na Slovensko na Zemplínskou šíravu, na svatbu dalšího strejdy a nebo jen tak po kempech. Už tehdy mě učarovala ta možnost vézt si vše s sebou, zastavit se kdykoliv a téměř kdekoliv a potkávat nové lidi, kterým jste v kempu blíže a sdílíte stejný způsob cestování. Tehdy nebyly v obytné části auta žádné pásy, takže jsme se po obytňáku normálně pohybovali nebo jsem ležel mezi sedadly spolujezdce na krytu motoru avie. Dnes obytná auta samozřejmě nabízejí jiný komfort nejen jízdy, ale samotného užití.

A po třiceti letech jsem zatoužil tyto pocity zažít znova. Tehdy jsem netušil, jestli bude tento typ cestování rodinku bavit, takže jsme hledali pronájem obytňáku. Starší dceři byly čtyři roky a té mladší jeden. Na převzetí auta jsem vyrazil jen s tou starší a hned první vteřiny mě přesvědčily, že se to holkám bude líbit. Karolínka běhala po karavanu s otevřenou pusou a vyvalenýma očima a chtěla prošmejdit každý kout. Do toho se mi paní v půjčovně snažila vysvětlit, jak se co ovládá 🙂 Zvládli jsme to a vydali se zpět domů karavan nabalit.

Překvapilo nás, kolik věcí se do něj vejde (při vybalování nás to překvapilo nemile 🙂 Zároveň jsme do garáže (tak se říká kufru obytňáku), dali odrážedla, brusle a ještě jsem dovnitř normálně najel rozloženým kočárkem. K tomu tam z půjčovny bylo všechno příslušenství pro pohodlné kempování – stůl, židle, podložka.

A vyrazili jsme. Využili jsme květnové svátky, takže jsme získali pohodlných 5 dnů. A byl to úžasný zážitek. Jeli jsme z  Prahy do jižních Čech a potom spodem až na jižní Moravu do kempu ATC Merkur. Zkusili jsme nocování v kempech, ale i na “divoko”. V kempu jsme doplnili vodu, vypustili šedou vodu a toaletu. V kempech bylo většinou i nějaké vyžití pro děti. Při nocování na divoko to zase bylo dobrodružnější a jste si tak nějak blíže. Stačilo se třeba domluvit s hlídačem parkoviště u nějakého hradu, zda tam můžete přespat. Vlídné slovo a slušné chování (včetně důkladného úklidu) se nám vždycky vyplatilo.

Od té doby jsme projezdili Českou republiku křížem krážem, navštívili jsme různá místa v Evropě. Ať už v pěti či jen dvou. Řídíme se heslem “i cesta je cíl” a na jednom místě býváme jeden až dva dny, potom se přesunujeme jinam. 

Občas se mě lidi ptají, o kolik to vyjde levněji, než dovolená třeba v hotelu. Nevyjde to levněji. Když započítáte půjčovné a parkování v kempech, jste na podobné částce. Je to jiný způsob trávení volného času, času s blízkými či kamarády. Určitě stojí za to to vyzkoušet. 

A co všechno v karavanu můžete mít? Tomu se pověnuju v dalším příspěvku 🙂